Expozice

Černé řemeslo / minoritský klášter

Počátky zpracování železa sahají ve středoevropské oblasti do 7. století př. n. l. Objev výroby a využití železa tehdy nastartoval období, které dnes běžně označujeme jako dobu železnou a byl to zároveň jeden ze základních momentů pro vznik moderní civilizace.

Ruku v ruce se zpracováním železa šel i rozvoj řemeslné výroby. Velmi zručnými řemeslníky byli také staří Slované, kteří vynikali především ve zpracování různých kovů. Z dob Velkomoravské říše se nám dochovaly sekyry, meče, obruče i šperky z bronzu, stříbra a zlata, které tyto schopnosti našich předků jen potvrzují.

Ve středověku a raném novověku se řemeslníci různých oborů sdružovali do tzv. cechů. Šlo o řemeslnické spolky hájící práva svých členů a dohlížející na jakost i cenu výrobků. K těm vůbec nejstarším a nejváženějším profesím patřili právě kováři a následně také zámečníci.

Ve městě Znojmě byli z oboru kovů soustředění kováři, zámečníci a pasíři, na což dodnes poukazují zejména názvy místních ulic. Umění a zručnost domácích mistrů dokumentují mimo jiné mříže na faře sv. Mikuláše; v domě číslo 9 stojícím na Masarykově náměstí a v křestní kapli premonstrátského kostela v Louce. O proslulosti místních výrobců svědčí i to, že znojemští pasíři zhotovili pro koně krále Jiřího z Poděbrad zlaté udidlo a řemeslníci z Moravského Krumlova vytvořili králi Fridrichu Falckému „vojenské lůžko železné, řemeslně udělané“.

Největšího významu dosáhli řemeslníci ve městech v polovině 18. století. Zatímco v 15. století se počet kovodělných živností ve Znojmě pohyboval kolem 30, v polovině 18. století jich bylo již 71. Cechy se však postupně stávaly brzdou technického a výrobního pokroku. Rozvoj tovární výroby v průběhu 1. poloviny 19. století vedl k postupnému úpadku řemeslné výroby a k útlumu cechů až k jejich zrušení v roce 1859.

Na venkově kováři zhotovovali nářadí rolnické, řemeslnické a domácí, občas i předměty výtvarně náročnější, např. domovní a nábytková kování, mříže, korouhve, kříže, oplatečnice a votivní předměty. V lidovém prostředí byli kováři váženi pro svou sílu a moudrost. Díky své práci s ohněm a znalosti léčení zvířat i lidí se často stávali hrdiny folklorních vyprávění, lid jim odpradávna přisuzoval nadpřirozené schopnosti. Není tomu náhodou. Vždyť nebeský kovář je rovněž ústřední postavou mytologických syžetů. Dokonce i železu lid přisuzoval nadpozemské účinky a kromě magie blahonosné dokázalo prý ochránit i před nečistými silami. 

Expozice černého řemesla v gotickém ambitu bývalého minoritského kláštera dokumentuje výrobky od 2. poloviny 16. století až do konce století devatenáctého. Všechny vystavené artefakty ze sbírky Jihomoravského muzea ve Znojmě pochází z regionu a v současné době je jich k vidění 46. Mříže jsou ze Znojma, náhrobní kříže např. z Jaroslavic a Želetic, vývěsní štíty ze Znojma či Vranova nad Dyjí. Zvláštní pozornost si svým uměleckým ztvárněním lidských postav a vegetabilních motivů zaslouží renesanční mříž od Donnerta Schönherra ze Znojma vyrobená kolem roku 1570.

Cílem této expozice není ukázat chronologický vývoj kovodělného řemesla, ale seznámit návštěvníky s krásou a řemeslnou dovedností tohoto druhu umělecké výroby našich předků. Exponáty patří mezi cenné doplňky stavebního a uměleckohistorického bohatství znojemského regionu. 

Autor textu: J. Mačuda

AKCE, přednášky, vycházkyObjekty muzeaPartneři muzea

Webarchiv

Muzeum 2016 - video

Tiskové zprávy

Projekty

Svatby

Zajímavosti, výročí

XXXVIII. Přednáškový cyklus 2018

Výstavy a akce Jihomoravského muzea ve Znojmě v období Znojemského adventu 2017

Rotunda sv. Kateřiny

Znojemský hrad

Minoritský klášter

Dům umění

Památník Prokopa Diviše

Zřícenina hradu Cornštejn

Portál Jihomoravského kraje

Město Znojmo

Vinné sklepy Lechovice

Státní zámek Vranov nad Dyjí

Správa NP Podyjí

Státní hrad Bítov

Klíč k památkám

Novinky do emailu

Vložte e-mail a my vám budeme
posílat informace o výstavách
a dění v našem muzeu.


Napište nám