Zajímavosti, výročí

K výročí úmrtí Zikmunda Lucemburského ve Znojmě

Petr Eckl

V mrazivém večeru 9. prosince 1437 se nad ztichlým Znojmem rozezněly zvony, aby oznámily, že právě dokonal svou životní pouť český král, císař Svaté říše římské a někdejší moravský markrabě Zikmund Lucemburský. Uzavřela se tak poslední kapitola knihy života jedné z nejvýraznějších panovnických osobností Evropy pozdního středověku.

Rok 1437 nezačal pro Zikmunda šťastně. V únoru panovník poprvé vážněji onemocněl a nemoc jej pak sužovala po zbytek života. Za své musely vzít plány na tažení do Itálie, ale i další rozsáhlejší politické akce. Především však starého a nemocného panovníka trápily obavy o osud středoevropských monarchií, kterým vládl. Obě Zikmundova manželství zůstala bez mužského dědice. Jako nástupce tedy ustanovil svého zetě Albrechta Habsburského, jehož kandidaturu se pokoušel všemožně podpořit a jemuž již roku 1423 předal vládu nad Moravským markrabstvím. O to bolestnější pro něj bylo odhalení spiknutí v čele s císařovnou Barborou Celskou, která s podporou husitů usilovala o sňatek s o dvaatřicet let mladším polským králem Vladislavem III. a o spojení české a polské koruny.

Na počátku listopadu 1437 byl již zdravotní stav císaře kritický. V Praze mu byl amputován palec u nohy a rozříznuta noha. Postupující gangrénu, kterou středověk označoval termínem „svatý oheň“, již nebylo možno zastavit. Na smrt nemocný císař se rozhodl opustit českou metropoli a vydal se na strastiplnou cestu na Moravu do Znojma, kam nechal svolat své věrné z Čech a Uher. Zde se jeho zeť Albrecht vypořádal se zrádci. Císařovna Barbora byla zatčena a internována v Bratislavě. V neděli 8. prosince ještě naposledy se „zdviženýma rukama a slzivýma očima“ vyzval císař předáky k podpoře Albrechta Habsburského a o den později vyslechl v síni znojemského hradu na trůně, oděn do císařského majestátu, mši a po ní, už v pohřebním rubáši, k večeru zemřel.

V následujících staletích kolovaly ve Znojmě ještě další tři zprávy o Zikmundově smrti. Romantická verze zmiňuje místo na Dolním (Masarykově) náměstí, kde byl údajně panovník náhle stižen mrtvicí. Císařův skon zde před domem č. 4 dodnes připomíná novodobý kámen s iniciálou Z a letopočtem 1437. Druhá pověst vzpomíná jako místo panovníkovy smrti křížovnické proboštství na Hradišti. Se Zikmundovou smrtí byla spojována po nálezu torza pozdně gotického nápisu i budova starého krajského úřadu na Horním náměstí 5. Tyto zprávy se však jeví jako málo pravděpodobné.

Panovníkova mrtvola byla po tři dny vystavena v kostele sv. Mikuláše a pak ve slavnostním smutečním průvodu pokračovala v cestě na místo posledního odpočinku v katedrále ve Velkém Varadíně v uherském Sedmihradsku (dnes Oradea v Rumunsku), kde spočinula poblíž hrobu svatého Ladislava. Se Zikmundem odešel z dějinné scény navzdory mnohdy nespravedlivému odsudku bezesporu nejschopnější ze synů Karla IV., muž, který vědom si svého císařského poslání - jemuž mimochodem vrátil jeho někdejší důstojnost - stál za obnovením jednoty křesťanské Evropy, tolik potřebné vzhledem k hrozícímu tureckému nebezpečí, i za pozvolné uklidnění situace v zemích Koruny české zmítaných husitskými bouřemi.

Archeologický výzkum v minoritském klášteře

(říjen-listopad 2017)

V křížové chodbě minoritského kláštera (tzv. ambitu) probíhá archeologický výzkum pod vedením archeologa Jihomoravského muzea ve Znojmě Davida Rožnovského a za asistence dokumentátora Rostislava Hetflaiše.

Chodba byla hlavní komunikační osou uvnitř uzavřeného světa klášterního života a sama také mohla sloužit k liturgickým a praktickým účelům a zejména jako pohřebiště. Pohřbení nebožtíci, na které archeologové nyní v chodbě narazili, byli nejspíše samotní mniši, ale také i zbožní měšťané a měšťanky či příslušníci aristokracie, kteří za svého života klášter finančně podporovali, a výměnou za to jim bylo po smrti umožněno spočinout na posvátné půdě kláštera, kde se za spásu jejich duší bratři minorité pravidelně modlili.

 

AKCE, Přednášky, vycházkyObjekty muzeaPartneři muzea

Webarchiv

Muzeum 2016 - video

Tiskové zprávy

Projekty

Svatby

Zajímavosti, výročí

S příběhem znojemským muzeem

Výstavy a akce Jihomoravského muzea ve Znojmě v období Znojemského adventu 2017

Exkurze po kamenných památkách města Jevišovice

Rotunda sv. Kateřiny

Znojemský hrad

Minoritský klášter

Dům umění

Památník Prokopa Diviše

Zřícenina hradu Cornštejn

Portál Jihomoravského kraje

Město Znojmo

Vinné sklepy Lechovice

Státní zámek Vranov nad Dyjí

Správa NP Podyjí

Státní hrad Bítov

Klíč k památkám

Novinky do emailu

Vložte e-mail a my vám budeme
posílat informace o výstavách
a dění v našem muzeu.


Napište nám