27.04.2018 - 27.06.2018

PO-SO: 9-11.30 | 12-17 NE: 14-17

Dům umění

Výstavy

Pestrá paleta Lojzy Budíka

PESTRÁ PALETA LOJZY BUDÍKA

Lojza (Alois) Budík se narodil 8. června 1888 v Tyršově ulici č. 80 v Bučovicích do rodiny geometra Arnolda Budíka jako druhorozený syn (měl celkem 5 sourozenců) a právě v jeho dětství se ukrývají také kořeny jeho autorské tvorby. Původně dětská vášeň pro kresbu Budíka už nikdy neopustila a věnoval se jí po celý život.

Roku 1921 přišel na pozvání znojemské městské rady do Znojma, kde se o pár let později, uchvácen podyjskou krajinou, usadil natrvalo. A právě zde našel příznivé podmínky pro svoji tvorbu. Pozitivní atmosféra díky zájmu veřejnosti o jeho díla i poklidnému rodinnému prostředí a romantická zákoutí krajiny Podyjí podnítily v Budíkově tvorbě umělecký rozlet. Ten ovlivnilo také seznámení se zkušenějšími malíři F. B. Zvěřinou a Romanem Havelkou, od něhož čerpal cenné rady. Budík se stal součástí kulturního fenoménu „Bítovské kolonie“, kdy Podyjí, ještě neposkvrněné stavbou přehrady, navštěvovali malíři, kteří sem přicházeli pro mimořádný genius loci. Podyjské období Lojzy Budíka lze zpětně hodnotit jako umělecky velmi plodné.

Budík ve Znojmě maloval obrazy pro městskou radu, významné podniky i širokou veřejnost. Založil zde Sdružení jihomoravských výtvarných umělců (SVUJM) a až do roku 1938 byl jeho předsedou. Sdružení pořádalo velké výstavy mimo jiné například na znojemském hradě. V roce 1936 se spolkové výstavy zúčastnil dokonce Alfons Mucha. Společnou spolkovou výstavu plánovali s Muchou dokonce i v Paříži. Neblahé události následujících let však překazily nejen pařížskou výstavu, ale i Budíkovo poklidné a tvorbě přející období.

Vyhrocená situace v pohraničí donutila roku 1938 Budíka Znojmo nadobro opustit. Nové útočiště našel malíř v Třebíči, kde se usadil pod zámkem u rybníka Kuchyňky. Zpočátku Budík stále doufal v návrat na Znojemsko. Vidina opuštění podyjských motivů ho velmi bolela, stejně jako myšlenky na nedokončené plány. Počáteční období v Třebíči bylo pro umělce proto obdobím velmi těžkým – nenacházel dostatečné inspirační zdroje a znejistěla i jeho duševní rovnováha. Toto období neklidu však díky kráse Pojihlaví a Pooslaví Budík nakonec překonal a začal opět malovat naplno. V roce 1940 uspořádal vlastní retrospektivní výstavu v Třebíči a vystavoval dále např. v Praze, Vídni i Varšavě.

I přes nový tvůrčí nádech se na rozbolavělé umělcově duši začala projevovat ve 40. letech duševní porucha. Druhá, krutější rána jeho tvorbě přišla v roce 1944, kdy mu pro nedokončení výtvarné akademie bylo odepřeno přidělení výtvarného materiálu i právo vystavovat. Přišel o hlavní zdroj příjmů. Dokonce Budíkovi hrozilo pracovní nasazení v Německu. Nebylo mu přiznáno členství ve Sdružení výtvarných umělců moravských. Již tak křehká duševní rovnováha umělce utržila další hluboké jizvy umocněné i zhoršujícím se zdravotním stavem (horšící zrak, deprese).

Ztratil důvěru v sebe sama, ve své umělecké poslání. Popření kvalit jeho díla mělo fatální důsledky. Lojza Budík v Třebíči dobrovolně opustil ženu Marii, tři dospělé děti i tento svět. Dne 4. prosince 1945, v době kdy všude kolem doznívala radost z konce války, spáchal malíř pestré palety krajin Znojemska i Třebíčska sebevraždu.

Životní příběh malíře Lojzy Budíka je ukázkou tragického lidského osudu, do něhož zasáhne tlak okolních událostí i ztráta víry v sebe sama. I takto nadaný autor, jakým Lojza Budík bezesporu byl, může podlehnout okolnímu vlivu událostí a mylnému souzení kvality dle dosaženého vzdělání.

Lojza Budík patří k významným krajinářům jihozápadní Moravy, jeho díla jsou nejen esteticky hodnotná, ale zároveň představují významný historicko-dokumentační pramen poznání krajiny a sídel Znojemska a Třebíčska. Přes nedokončené akademické vzdělání je Budíkovo dílo dnes velmi ceněno. Stovkami výtvarných děl zanechal nesmazatelnou stopu v soukromých i muzejních sbírkách. To dokládá i sama tato výstava prezentující kolekce Budíkových děl z Jihomoravského muzea ve Znojmě, Regionálního muzea v Třebíči, Muzea Vyškovska (Bučovice) a v neposlední řadě také ze soukromých sbírek.

AKTUÁLNĚObjekty muzeaPartneři muzea

Webarchiv

Muzeum 2016 - video

Tiskové zprávy

Projekty

Svatby

Zajímavosti, výročí

Pohádkové léto

MUZEJNÍ NOC 2018 - Cesta časem

PÁLENÍ ČARODĚJNIC V NAŠEM KRAJI

Kalendář akcí k 100. výročí vzniku československé státnosti

Rotunda sv. Kateřiny

Znojemský hrad

Minoritský klášter

Dům umění

Památník Prokopa Diviše

Zřícenina hradu Cornštejn

Portál Jihomoravského kraje

Město Znojmo

Vinné sklepy Lechovice

Státní zámek Vranov nad Dyjí

Správa NP Podyjí

Státní hrad Bítov

Klíč k památkám

Novinky do emailu

Vložte e-mail a my vám budeme
posílat informace o výstavách
a dění v našem muzeu.


Napište nám