04.01.2018 - 29.03.2018

čtvrtek od 19,00 hodin

Dům umění

Akce

XXXVIII. Přednáškový cyklus JMM

4. 1.

PhDr. Jiří Kacetl (Jihomoravské muzeum ve Znojmě)

Znojmo a jeho pevnostní úloha na moravsko-rakouském pomezí – 2. díl: V politice posledních Přemyslovců, Habsburků a prvních Lucemburků (1247–1348)

Přednáška navazuje na předloňský příspěvek k dějinám Znojma v raném středověku. V úvodní části letošního příspěvku bude rekapitulováno období vlády Přemysla Otakara II., od jehož smrti v bitvě na Moravském poli uplyne v letošním roce 740 let, a jeho syna Václava II. Jádro přednášky bude ale věnováno dramatickým poměrům, kterými Znojmo procházelo v bojích o českou korunu v letech 1306–1310 a posléze za vlády krále a nadaného vojevůdce Jana Lucemburského a jeho syna, mladého markraběte moravského Karla IV.

11. 1.

Doc. PhDr. Daniela Tinková, Ph.D. (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy)

Marie Terezie a zrození moderního státu

Přednáška k 300. výročí narození se bude věnovat nejen pozoruhodné osobnosti jediné ženy, která českým zemím kdy vládla, ale především reformní činnosti, díky níž se složitý komplex habsburské monarchie začal proměňovat v cosi, co můžeme nazvat „moderním státem“. Bude nás také zajímat citlivá otázka, jak se během tereziánské doby proměnilo postavení českých zemí (i vzájemný vztah Čech a Moravy) ve prospěch unifikačních a centralizačních strategií. Zajímat se budeme také o zrození institucí a fenoménů, které dnes tvoří neodmyslitelnou součást každé „moderní“, občanské společnosti – všeobecná školní docházka, státem organizovaná sociální a zdravotní péče, rozvinutý „informační trh“ apod. A v neposlední řadě se zamyslíme nad tím, zda byla Marie Terezie skutečně „osvícenskou“, nebo jen „osvíceNOU“ panovnicí.

18. 1.

Ing. Martin Škorpík (Správa Národního parku Podyjí)

Podyjí v proměnách času

Přednáška bude doprovodným programem k souběžně probíhající stejnojmenné výstavě historických a současných fotografií z krajiny Podyjí. Fotografie pořízené cca před 100 až 60ti lety v plenéru kolem Znojma a v Podyjí jsou většinou zaměřené na zastavěné části obcí, dyjské mlýny, vyhlídky atd. Jen velmi vzácně se dochovaly snímky zemědělské krajiny, krajiny v širším okolí obcí a Znojma, které by dokládaly tehdejší způsob zemědělského nebo lesnického hospodaření. Přednáška bude na těchto vzácných snímcích komentovat způsob hospodaření a změny, které v čase nastaly.

25. 1.

PhDr. Ivo Pejčoch, Ph.D. (Vojenský historický ústav Praha)

Železná opona na jižní Moravě

Přednáška se věnuje strážení československé státní hranice v letech 1948 až 1989 se zaměřením na jihomoravský region. Zaměřuje se na úspěšné i neúspěšné pokusy o útěky a zvláštní technické prostředky, které uprchlíci využívali. Součástí přednášky je i připomenutí těch, kteří snahu o překročení jihomoravské hranice zaplatili životem.

1. 2.

Bc. David Humpola (Ústav archeologické a památkové péče Brno/Znojmo)

Výzkumy opevnění znojemského hradu a Hradiště sv. Hippolyta v roce 2017

Přednáška seznámí s prvními výsledky výzkumů znojemského pracoviště Ústavu archeologické a památkové péče Brno v roce 2017. Archeolog se svým týmem několika sondami zkoumal mocný val předhradí velkomoravského Hradiště sv. Hippolyta včetně těsného zázemí této raně středověké fortifikace. V druhé polovině roku byl zahájen výzkum v prostoru někdejšího vnějšího hradu ve Znojmě, dnes pivovaru, kde se podařilo odkrýt vícenásobné opevnění ostrožny v různých historických úsecích. Nejstarší pochází z pozdní doby kamenné. Odkryty byly i základy památné hradní hlásky, Loupežnické věže, zřícené v červenci 1892.

8. 2.

Mgr. Jiří Mačuda, Ph.D. (Jihomoravské muzeum ve Znojmě)

Rok ve zvycích a obyčejích na příkladu obce Plaveč. Z výzkumů pracoviště etnografie v roce 2017.

Během přednášky se na příkladu obce Plaveč posluchači dozvědí vše podstatné o výročních zvycích a obyčejích vesnic s trvalým českým (moravským) osídlením ležících nedaleko města Znojma. Půjde přitom jak o obyčeje a slavnosti, které se udržely až do dnešních dnů (např. masopust, posvícení, štědrovečerní tradice), tak i o ty, které zanikaly ještě v průběhu 80. let 19. století (např. královničky, dožínky, rituální ubití kohouta).   

15. 2.

Mgr. Martin Markel, Ph.D. (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno)

Top viniční polohy Moravy a Znojemsko

Kde byly skvělé vinice, kde průměrné a kde nemá smyslu vinohrady vysazovat? Leží nejlepší vinohrad Moravy na Znojemsku? A co jsou historické odrůdy? Přednáška se věnuje hierarchii terroir moravských vinic a postavení Znojemska v nich. Shrnuje pojetí termínu terroir, vysvětluje metodologii klasifikace terroir a vyhledání historického pramene k poznání kvality vinic na Moravě. Představí analýzu františkánského mapového katastru, která propojuje diskuzi enologickou a historickou.

22. 2.

Mgr. Zbyněk Sturz (Univerzita Hradec Králové, GPOA Znojmo)

Říjen 1918 – revoluce, nebo evoluce?

Rok 2018 bude rokem plným připomínkových akcí k stoletému výročí založení Československé republiky. Historická věda si však nyní s dostatečným odstupem může klást otázky: Bylo osamostatnění Československa v říjnu 1918 revolucí, kontrarevolucí nebo jednou z pararevolucí? Jak probíhalo nastolení nové státní myšlenky v regionu Znojemska před sto lety? Možné odpovědi nastíní mladý znojemský historik, specialista na moderní české a československé dějiny Zbyněk Sturz.

1. 3.

Mgr. Josef Černý (Gymnázium Dr. Karla Polesného, Znojmo)

Příspěvek regionální literatury první třetiny 19. století k estetizaci Podyjí

První část přednášky se bude zabývat hledáním krásné krajiny v okolí Znojma tak, jak ji popsaly významné osobnosti městem projíždějící a končila by analýzou rozsáhlé básně z roku 1804 Schwarzenmohrenthal bey Znaym. Druhá část je věnována romantismu. Neví se o tom, že po roce 1810 existovala skupina nebo spíše skupinka měšťanů, kteří se vydávali do přírody a prošli divokým kaňonem Dyje (1813, 1818). Zprávy, které se zachovaly jsou napsány na velmi dobré odborné úrovni, obsahují estetické pojmy a lze z nich vyvodit řadu zajímavých závěrů. Třetí část přednášky se zabývá pověstí o Obří hlavě. V přednášce bude také ukázáno, jak do estetického hodnocení vstupují nacionalistické tendence, např. v souvislosti s Obří hlavou a Písní o Niebelunzích.

8. 3.  

Mgr. Jaroslav Šmerda (Jihomoravské muzeum ve Znojmě)

Kameny domova

Charakterizovat místo, kde jsme doma, můžeme vícero způsoby. Je-li autorem přednášky geolog, lze předpokládat, že se pokusí vystihnout srdci blízký region a současně areál „rodné hroudy“ typickými kameny (minerály, horninami a zkamenělinami). Většina kamenů, s nimiž se můžeme ve svém okolí běžně setkat je na svém místě už miliony let. Tvoří geologický podklad místa. Na Znojemsku jsou to hlavně vyvřeliny dyjského masivu, různé druhy rul, mramory, červenofialový pískovec od Tasovic, slepence od Miroslavi a Moravského Krumlova atp. Jejich vlastnosti měly v minulosti zásadní vliv na formování krajiny, podmiňovaly vznik specifických půd a následně tedy i způsoby hospodaření a životní styl domácích obyvatel. Velmi úzkou vazbu k regionu měla kamenná surovina s plošně omezeným výskytem. Jednalo se buď o nerostnou surovinu, nebo o kámen použitelný jako stavební materiál. Mezi kameny usilujícími o naši přízeň a domovská práva mohou ale patřit i ty, které k nám byly importované generacemi našich předků. Které to jsou? Odkud a kam doputovaly? A k čemu byly použity? I o tom bude přednáška Kameny domova.

15. 3.

Mgr. David Rožnovský, Ph.D. (Jihomoravské muzeum ve Znojmě)

Minoritský klášter ve Znojmě ve světle archeologických výzkumů

Přednáška se pokusí shrnout výsledky záchranných archeologických výzkumů, které byly v posledních dvaceti letech realizovány v prostoru bývalého kláštera minoritů, později františkánů. Ten společně s klášterem klarisek a mezilehlým klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie vytvářel na předhradí znojemského hradu mohutný církevní okrsek, ve středověkých pramenech zvaný "U Matky Boží".

22. 3.

Mgr. Eva Grunová, Štěpánka Grunová, Mgr. Bronislav Gruna (Petrovice)

Barokní kříže v krajině Krumlovska a Znojemska

Přednáška shrnuje poznatky o kamenných křížích, které vznikaly v kamenických dílnách v Nové Vsi u Oslavan a v Moravském Krumlově. V období mezi léty 1780 až 1850 byly místními kamenickými mistry dodávány do široké oblasti jižní Moravy, od Náměšťska a okolí Brna až po Znojemsko a Mikulovsko.  Popíšeme si, jak mohl vypadat celý proces vzniku kříže, od objednání u kameníka, po jeho požehnání a jaká byla jeho cena. Především se ale budeme zabývat konkrétními osudy lidí, kteří za vznikem kříže stáli, a to jak polozapomenutých lokálních tvůrců – členů kamenických rodů Majerů, Haselsteinů a Sacklů, tak fundátorů, kteří na kříž z rozličných příčin věnovali své prostředky.

29. 3.

Ing. Radomír Němec (Jihomoravské muzeum ve Znojmě)

Perly přírody na Znojemsku aneb Za poznáním nejen rostlin v okolí Znojma

Pestré Znojemsko nabízí mnoho zajímavých koutů, které zasluhují naší ohleduplnou pozornost. Symbolicky na Zelený čtvrtek, na začátku jara, si připomeneme vybrané, známé i méně známé z nich, třeba jako tipy kam se v sezóně podívat. Řekneme si, v jakém čase je vhodné konkrétní lokalitu navštívit a ukážeme si fotografie jejích typických či jedinečných obyvatel, ať už cévnatých rostlin nebo živočichů a hub.

AKCE, přednášky, vycházkyObjekty muzeaPartneři muzea

Webarchiv

Muzeum 2016 - video

Tiskové zprávy

Projekty

Svatby

Zajímavosti, výročí

XXXVIII. Přednáškový cyklus 2018

Přednáškový cyklus Správy Národního parku Podyjí Přírodou celého světa 2018

Rotunda sv. Kateřiny

Znojemský hrad

Minoritský klášter

Dům umění

Památník Prokopa Diviše

Zřícenina hradu Cornštejn

Portál Jihomoravského kraje

Město Znojmo

Vinné sklepy Lechovice

Státní zámek Vranov nad Dyjí

Správa NP Podyjí

Státní hrad Bítov

Klíč k památkám

Novinky do emailu

Vložte e-mail a my vám budeme
posílat informace o výstavách
a dění v našem muzeu.


Napište nám